Sukmisstři vs. Natočíme Porno
Sukmisstři vs. Natočíme Porno : Návrat krále
Po dvou neslaných nemastných zápasech (10:2 LaViva a 9:6 Tempish) nás v Harcovce konečně čekal opět, jak by řekl Míra Bosňák, interesantní mač. A to hned ze dvou kapitálních důvodů !
Za prvé, náš nastávající soupeř Natočíme Porno v některém z předchozích kol poměrně překvapivě porazil očekávaného soka v boji o první místo v tabulce Triskáče a tím pádem se delegoval do pozice hlavní překážky v naší cestě za tímto dílčím cílem. Druhým a daleko podstatnějším bodem, proč se tento zápas dostal na titulní stránky bulvárních plátků, byl jeden velký comeback. Ne, nebojte se, nešlo o přítomnost břichatého Dejdara s pornoknírem, lemtajícího obligátní kelímkáč v hledišti, mluvím tu o návratu jednoho z nejvíce nedoceněných gólmanů v bohaté historii prtského florbalu. Ano, hádáte správně, řeč je o Pavlu Donnerovi, kterému sudičky daly do vínku skrytý brankařský talent a spoluhráči ze Slávie přezdívku Kebab !
Pavel se na svůj návrat tvrdě a svědomitě připravoval pařením CSka a vysedáváním nad půllitrem v pražských putykách, takže jeho tělesná krusta oproti minulým profi létům o hezkých pár kilogramů nabyla. A to dokonce natolik, že měl problémy vejít se do své výzbroje. Ale ani tento drobný zádrhel mu nemohl zabránit v suverénním nástupu na gumovou plochu, kde se hned neohroženě ujal hájení sukmisstrovského brankoviště, jako za starých časů. Pro nás tak skončilo rušné období hry bez gólmana, která se mj.stala terčem kritiky nějakých blbů na fóru Harcovky.
Dlouho se zdálo, že nastoupíme sice s brankářem, nicméně také pouze 4mi sprintery v poli, protože naše docházka v tomto ročníku se podobá návštěvnosti hokejových klání v Sieře Leoně. Až na poslední chvíli jsem se rozhodnul, že vzhledem k důležitosti zápasu i jeho slavnostnímu rázu, danému Kebabovým návratem na florbalová kolbenkiště, se mače zúčastním i já. A to přestože jsem byl poměrně čerstvě nemocen a bral všelijaké medikamenty (dopingovou kontrolou bych nepochybně neprošel, naštěstí Krupičovi komisaři blahosklonně přivřeli oko). Kvůli fyzické indispozici jsem zaujal místo v obraně vedle Suka a do útočné letky se Zelím a Izzim se posunul Zdeněk. Ale vzhledem k našemu flexibilnímu stylu s prolínáním útočných a obranných formací a častým měněním pozic se v průběhu hry na hrot několikrát vysunul i všudybyl a štírek Suk.
První dějství bylo bez debat naším doposavad nejpovedenějším vystoupením z tohtoročných klání Harcovky. Ihned zkraje jsme rozjeli kolotoč rychlých a ďábelsky přesných přihrávek a kombinací, až oči přecházely. A protože se nám kvalitní hru dařilo úročit i na kontě brankovém, již poměrně brzy jsme si vytvořili pohodlný gólový polštář, v jehož měkoučkém náručí jsme pak spočinuli prakticky po celý zápas. Střelecky se tradičně nejvíc činil snajpr Izzi, ovšem nezměrnou aktivitou směrem dopředu i dozadu hýřil již zmiňovaný Suk; střílel, nahrával a díky neúnavnému pohybu si vysloužil přezdívku pupendolíno. K všeobecně ofenzivnímu pojetí zápasu nepochybně svým dílem přispěl i soupeř, pornoherci se snažili hrát podle útočných notiček a k naší brance se dostávali nezvykle i v počtu hráčů přesahujícím číslo jedna. Vzadu pak nechávali otevřená okna až vrata od stodoly, do kterých se hladově rvali žraloci z našeho útoku. 8:1 první půle !
Snad pod dojmem výtečného poločasu jsme v tom druhém podlehli sebeuspokojení (neplést se sebeukájením) a jak již je v takových celkem jasných situacích a za takových stavů zvykem, zkoušeli jsme několikrát prokombinovat balónek až do kuchyňské linky, ale souhra nám přeci jenom nevycházela tolik, jako v dřívějším průběhu zápasu. Naopak snaživý a florbalově ne úplně marný soupeř se občas vyřítil do útočného pásma ve značné přesile a přestože staronový fantóm v naší brance zlikvidoval mnoho pornošancí, nakonec nějaké ty drobné za svá záda přeci jenom propustil. Z toho pak rezultoval konečný stav 11:4, který byl asi spravedlivým vyjádřením dění na palubovce.
Kebab tedy svůj návrat neozdobil čistým kontem, ale i přes 4 obdržené branky ukázal, že pořád chytá jako Bůh. Po zásluze byl vyhlášen Hvězdou zápasu a kromě pamětního fota s Krupičem si domů odnesl i pocit dobře vykonané práce odměněné skandovaným potleskem liduprázdných tribun, který byl důstojnou tečkou za tímto památným večerem.