Sukmisstři vs. Jamajskej BoB 14.12.2011
Sukmisstři vs. Jamajskej Bob : Kokosy na lopatkách
Jak už si asi stálí návštěvníci našich stránek stačili všimnout, poslední článek do Šifry jsem napsal zhruba před rokem. Námitky, že jsem línej jak prase, si strčte laskavě za klobouk a buďte rádi, že vůbec něco sesmolim. Upřímně řečeno, psát o nepříliš záživných zápasech, kde výhry nejsou ničím jiným, než splněnou povinností, není žádné terno. Souboj s Jamajským Bobem, to je ovšem iné kafe ... Všichni jistě víte, že se jedná o našeho tradičního rivala, se kterým jsme odehráli 3 parádní zápasy a všechny prohráli 4:5. Bob jako každoročně prošel obměnou kádru a kromě Hajzla s Čůrákem (pozor, to nejsou nadávky, nýbrž oficiální přezdívky !) jsem už moc známých tváří nezaznamenal, většinu týmu tvořili nováčkové - pohunci z libereckého FBCčka.
Náš tým zasáhla poměrně rozsáhlá marodka. Bodybuilder Zelí je na listině pohybu neschopných dlouhodobě (Přestože dle našich dobře informovaných zdrojů již vymetá liberecké putyky a obluzuje ochmelené dorostenky) a štěbetá se, že při jeho očekávaném návratu bude mít problémy projít dveřma do šatny. Možná i do haly. K tomu připočtěte se zraněným kotníkem laborujícího kapitán Suka, s Partners kolaborujícího Šimáka a „něco mě šimrá v nose, musím zůstat v posteli“ Lubu a rázem bylo naše obvyklé harcovské kombo v troskách. Určitou kompenzaci jsme však nakonec obdrželi díky dlouho avizované posile z pralesního FBC Liberec, Lukáše Nesměráka, známého v pod přezdívkou Zajíc. Tento začínající mladík byl sice zprvu lehce vyjukaný, protože tak důležitých a těžkých zápasů ještě v životě mnoho neodehrál, ale poměrně brzo se adaptoval na vysokou úroveň naší hry a byl platným členem kádru.
Nedosti na problémech s hráči v poli, největší patálie měl na svědomí náš gólkípr. Ivan se asi doma začetl do deníku Komsomolskaja Pravda a ztratil pojem o čase, protože v termín zahájení zápasu volal, že teprve vyjíždí z Bolky. Naštěstí náš kamarád Krupič blahosklonně přivřel své krhavé oko a než dokouřil elektronickou cigaretu a řekl „borůvkovej koláč“, byl už Ivan na cestě. Nakonec to stihnul a naše smělé plány, že ten úvod teda vodehrajem v 6ti bez gólmana, vzaly za své.
Začátek byl jako z říše pohádek, po rychlém přečíslení a mojí dokonalé příhře rozvlnil síť za soupeřovým gólmanem Bajglis. Lukáš se namotal i k našemu druhému gólu a jeho lahůdkové přistrčení zužitkoval nekompromisní dalekonosnou ďahou pod břevno Zajíc, který si tak může připravit na příští zápas tučné zápisné. Za chvíli jsem mohl skóre navýšit dokonce na tři, ale po polo-blafáku gólmanovi jsem nepochopitelně přestřelil úplně prázdnou bránu. No, nepochopitelně ... pro opravdový znalce našeho týmu to asi žádný velký překvapení nebylo. Soupeř samozřejmě bojoval a nepříjemně kousal a několikrát jsme mohli za udržení vedení děkovat Ivánkovi.
Kdyby byli na zápase přítomni sporťáci Martin Pouva na Vašek Tittelbach (kde jste se flákali, kokoti ?), museli by svůj tradiční štempl „Borec na konec“ jednoznačně bouchnout na čelo Danu Bartoňovi. Turnovský šibal sice nebyl v tomto zápase tak výrazný, jako v předchozích střetnutích s harcovským šrotem, ale jeho čas přišel někde ke konci prvního dějství, když mazaným a obdivovaným trikem „twister-show“ vykoupal jamajského gólmana a navýšil náš náskok o další gól. Navíc, jakmile o chvíli později zkoušel na druhé straně stejný trik Kujan, Ivan si na něj počíhal u tyčky a jeho úskok zmařil, čímž jakoby demonstroval změnu v rozložení sil.
Svoje tradiční penzum práce všeho druhu odevzdal i Izzi – díky důrazu na brankovišti vsítil dvě branky a jeho hodinářská práce u mantinelů a zejména již časem prověřené a osvědčené souboje s Frantou Čůrákem patřily mezi ozdoby lítého klání. Nechybělo ani nezbytné přitvrzení a kdyby rozhodčí oba neposlal alespoň jednou za katr, bylo by to v podstatě možné brát jako zneuznání jejich rohovnických kvalit a urážku na cti. Aby se neřeklo, že góly dáváme jenom my, třikrát se prosadili i Bobani a stav 4:3 věštil dramatickou koncovku. Nicméně závěr jsme si taktickou hrou pohlídali (čti bránili jsme jako prase) a když Bajglis s Izzim chvíli před koncem zrealizovali rychlý brejk, bylo jasné, že se budou přepisovat dějiny – 5:3 vítězí Sukmisstři ! Pravda, v tomhle zápase šlo víceméně o hovno, ale my nic jiného než výhry nebereme. To je snad každýmu jasný !