Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukmisstří Resumé

2. 11. 2009
Milí přátelé dobrého fotbalu a mých inteligentních textů zvláště, vítám Vás opět po nějaké době v dalším pokračování Šifry. Zhruba před půl rokem jsem se po rekapitulaci prvního semifinálového mače odmlčel a další průběh Harcovky mě naplnil dostatečnou frustrací na to, abych nenapsal už zhola nic. Jak určitě všichni dobře víte, druhé semi jsme prohráli na nájezdy a v souboji o třetí místo nám pak Vepřáci vrátili ústrky let minulých i s úroky. Tedy dohromady nic, k čemu by se člověk chtěl dvakrát vracet, řeknete si.
 

Nicméně v situaci, kdy další sezóna už klepe na vrata Vozák Areny (ve skutečnosti už se začalo hrát, ale nechtělo se mi onen malebný obrat vyhazovat) jsem se probral z letního spánku a po hospodinovsku zřel, že něco napsat by bylo dobré. Takže se pohodlně usaďte a nechte se unášet proti proudu času až do oněch hektických květnových dnů tohoto jara…

 

Sukmisstři vs Deloni – semifinále č.2 : 0:0; 3:4 sn.

 
Druhé semifinále bylo ještě vyhecovanější, napínavější, bojovnější, dramatičtější a - ač se to zdá neskutečné – i méně gólové, než to první ! Zápas totiž skončil stěží uvěřitelným výsledkem 0:0 (pokud mě paměť neklame, to se snad v historii Harcovky ještě nestalo), přičemž je opět nutno vyzdvihnout, ba přímo do vzduchu vyhodit bouráka z Prt, který si bojovně říká Kebab a který se jako bájný titán tyčil v našem brankovišti, statečně odrážeje nájezdy divokých hord z východu. Nebýt tohoto reka, nepochybně by si nějaký ten míček z hole DE-LO-NSKÝCH šmejdů cestu do naší sítě našel. Ovšem nestalo se tak, a jelikož sukmisstrovská střelecká mizérie a někdy i smůla dosáhla svého Everestu – viz.Šimákova superšance chvilku před koncem zápasu – nabídl tento duel to nejextatičtější vyvrcholení, jaké si lze představit – trestná střílení!
 

Jako první se k exekuci postavil krotitel dluhů a florbalový kejklíř Zelí a svůj nájezd proměnil nekompromisním švihem pod břevno. Soupeř Derkou srovnal. Šimák poté předvedl, že nervy ze Semil jsou pevné jako ocelová lana a dostal naše barvy opět do vedení. I Uglanov na druhé straně skóroval. Třetí v pořadí za nás nastoupil tradiční nájezdník Bajglis, který se kvůli zranění nemohl zúčastnit zápasu, ovšem k údivu celé Vozák Areny si s gólmanem Delonů nedokázal poradit. Naštěstí na druhé straně nevimkdo také nedal, takže skóre bylo po dvou oba. A začínalo přituhovat. Zdeněk s ledovým klidem vystřihnul učebnicový koupací blafák a bylo na Prckovi, aby srovnal krok. Populární harcovský floutek ovšem ke své smůle zazvonil pouze na tyč a před námi se rázem otevírala jedinečná šance celý zápas rozhodnout. Izzi se rozjel k penaltě jako Alby v Naganu, ovšem jeho gólovou střelu zastavila prokletá pravá tyčka delonské branky. Neskutečná smůla ! Jako poslední jel v první sérii Bogen a musel dát. S nastálou situací si ovšem poradil na jedničku a Kebaba nekompromisně prostřelil.

 

Promarnili jsme obrovskou šanci a drama pokračovalo – nyní už jen v sériích po jednom. Zelí si jako správný sparťan věřil a hned se hnal k dalšímu nájezdu. Ovšem napodruhé si už na soupeřova gólmana nepřišel a v tu chvíli jsme tušili, že je zle. Předtucha se vyplnila a míček z Derkovy hole našel svůj cíl v Kebabově síti. V naší síti. Zlatý sen se rozplynul…

 

Sukmisstři vs Vořežpruti – o třetí místo : 5:6

 

Zápas o třetí místo sice nebyl to pravé švestkové, nicméně kdo nás zná, tak ví, že o nějakém vypouštění zápasů nemůže být v tomto mančaftu ani řeč. Obzvlášť, když proti nám stálo milované Vepřožroutské komando obergruppenführera Rejmonta. Jak už bývá pravidlem, zápas „zklamaných“ se nesl v poměrně uvolněném duchu a na rozdíl od urputných semi-bitek se jednalo z hlediska bránění o pěknou selanku. Zejména tedy z naší strany. Pavel v brance opět předváděl kouzla jako z repertoáru Albuse Brumbála, ovšem ani to tentokrát nestačilo na vítězství. Co jsme promrdali v obraně, to jsme na druhé straně dokázali dohnat konečně produktivní ofenzívou, které jednoznačně prospěl návrat Bajglise. Na přesný vývoj skóre už si fakt nepamatuju (Sakra lidi, vždyť já kolikrát nevim, co jsem dělal včera !), nicméně Rejmontovci byli po většinu zápasu o jeden vepří krok napřed. Divácky atraktivní duel vyšperkoval Koule svojí tradiční twister-píčovinkou, kterou zpoza brány vyškolil celou naši obranu i překvapeného Kebaba. Na konci jsem ještě zkoušeli dohnat jednogólové manko v power-play, ale vše marno. Závěrečný hvizd pak už jenom podtrhnul smutnou skutečnost, že jsme poprvé v historii Harcovské ligy skončili bez placky na tolik populární bramborové příčce. Skutečnost o to horší, že jsme v celé sezóně prohráli pouze tento jeden jediný mač...

 

góly/asistence : 1.Šimák-Izzi, 2.Bajglis-Suk, 3.Šimák-Dan, 4.Zelí-Suk, 5.Izzi

 
Ovšem jak by pravil milionkrát otřepaný Pavel „Hmmm“ Čapek, všechno zlé je k něčemu dobré. A tak se stalo, že rozhodující zápasy vyřazovací fáze sledovala v hledišti i známá pornorežisérka Marie Poledňáková, autorka pedo-filmu století „S tebou mě baví svět“, o nechutných „prázdninách“ tří otců a tří malých do té doby nevinných dětí. Tato dáma byla natolik konsternována výkony Pavla Donnera v naší brance, že přímo během semifinále a zápasu o třetí místo sepsala scénář ke svému novému filmu, který by měl plynule navazovat na její zatím poslední obskurní počin „Líbáš jako Bůh“. Tento text zanesla na Barrandov, kde vzbudil hotové pozdvižení.
 

Ještě než byl vůbec dokončen scénář, létaly v zákulisí desetimilionové cifry a u Poledňákové v kanceláři si v pravé poledne podávaly kliku ty nejvlivnější celebrity z filmového průmyslu. Když pak kolem se producírující producent a profesionální dlužník Jiří Pomeje přispěchal s názvem „Chytáš jako Kebab“, bylo vymalováno ! O hlavní roli chřadnoucího brankáře, který na stará revmatická kolena prožije své „Nagano“, se strhla mezi renomovanými herci doslova půtka, nicméně vítězný vavřín mohl získat jen jeden. Po několika castinzích a poté, co byl s díky odmítnut Anthony Hopkins, si nakonec slávu a čest ve světle kamer a reflektorů  vydobil nestárnoucí Jiří Holeček. Natáčení je v plném proudu a podle arabských producentů filmu, to bude bomba. O tom svědčí i nebývale přísné informační embargo, které byla na „Kebaba“ vyhlášeno. Přesto však na veřejnost unikla jedna krátká pasáž, která jen lehce naznačuje, co můžeme od této filmové události roku čekat !

 

Exkluzivní ukázku z natáčení sledujte tady : http://www.youtube.com/watch?v=RoH6POHStFs

 
Přestože jsme jako tým nic nevyhráli, při slavnostním galavečeru Harcovského florbalu se to individuálními i týmovými cenami v našem portfoliu jenom hemžilo. Ostatně, posuďte sami:
 

Róbert Žitňan Trophy (hráč s nejšikovnějšíma rukama) :

 

Lukáš Bajgl - Sukmisstři

 

Chuck Norris Trophy (hráč s nejstylovější čelenkou) :

 

Tomáš Souček – Sukmisstři

 

Silverwing Trophy (hráč s nejvytříbenějším jazykovým fondem) :

 

Daniel Klimša – Sukmisstři

 

Why so serious ? Trophy (hráč, který to bral nejvíc vážně) :

 

Zdeněk Vážný - Sukmisstři

 

Daniel Isach Trophy (nejtrestanější hráč) :

 

Daniel Isach – Sukmisstři

 

Proenzi Trophy (nejlepší gólman) :

 

Pavel Donner

 

Michael Kocáb Trophy (hráč, který nejvíce přispěl k vzájemnému porozumění mezi lidmi odlišného vyznání, rasy, barvy pleti a klubové příslušnosti):
 

Jan Zelený – Sukmisstři

 

Corruption Trophy (nejlepší hráč ze Semil) :

 

Jan Šimon

 

Elephant Trophy (hráč, co měl nejvíc za ušima) :

 

Jakub Jelínek - Sukmisstři

 

(Jakub) Bažant Trophy (nejlepší nováček) :

 

Marek Čeřovský

 

Vozák Trophy (nejlepší tým základní části) :

 

Sukmisstři

 
Krupič Trophy (tým, při jehož zápasech se vypilo nejvíc Sssssvijan):
 

Sukmisstři

 

Šutáková Trophy (tým s najvernějšími fanynkami) :

 

Sukmisstři

 

Tolik tedy k rekapitulaci minulé sezóny a smazání mého starého dluhu. Nyní už je tady sezóna nová a s ní samozřejmě i Sukmisstři, s lehce obměněným kádrem a stejně neuhasitelnou žízní po vítězství. Let the game begins...