Sukmisstři - SKG
Sukmisstři - SKG: Modrá není dobrá..
Ptáte se, kdo byl naším prvním soupeřem ve skupině ? Bohužel se jednalo o náš starý špatný Gaydeamus neboli SKG. Standovci pro tento rok sestavili pouze jeden soubor a hned zkraje je třeba podotknout, že ještě slabší, než bývalo zvykem. Jejich řady prořídly podobně jako počet vlasů na hlavě Homera Simpsona od dob, kdy býval ještě mladíkem. Několik opor odešlo, jiní „borci“ byli patrně na marodce…zkrátka a dobře dlouho se zdálo, že Gayusové k zápasu nebudu vůbec schopni nastoupit. Nakonec se však vše v dobré obrátilo a utkání se mohlo uskutečnit.
Jak je již naším zvykem proti silnějším soupeřům, rozjezd byl tak nějak vlažnější. Spíše než na velké útočení jsme se soustředili na držení míčku a pečlivé budování ofenzivních pozic, přičemž soupeři jsme balónek prakticky nepůjčili. Jako Aha! z čistého nebe proto zapůsobil první gólový zásah našich protivných protivníků. Jeden z modrých se ujal ve středu hřiště děrované lobtičky a slaboučkým nahozením na naši bránu vyzval paní Štěstěnu ke kooperaci. Ta mrcha přelétavá mu vyhověla a zastřela Jelenův zrak vlčí mlhou, která způsobila, že míček nerušeně dohopsal až k jeho svatyni a zapadnul za tyč – 0:1 !
Toto nedopatření zapůsobilo jako zpožděný budíček a signál k okamžitému zahájení drtivé protiofenzívy našich barev. Začali jsme do soupeře bušit jako Robert Rosenberg do děvčat v Prvním castingu a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Zdeněk, hrající v tomto zápase na beku, za brankou zmátl gólmana a po výjezdu a´
Tím spíš, že za chvíli se ke grandióznímu sólu přes pět metrů nadechl Suk a jeho nepříliš povedená přízemní střela se od nohy brankáře odrazila pod břevno. Jasný gól !!! Nebylo pochyb, i z tribuny se ozval potlesk a provolávání slávy našemu kapitánovi, nicméně rozhodčí delegovaný na tento zápas – pan Žofka – si asi doma zapomněl brýle a udělal ze sebe tak trochu opičku. Nechal totiž k údivu všech pokračovat ve hře a branku neuznal ! Že tato zdánlivá prkotina nám ještě utkání řádně zkomplikuje jsme v ten moment pochopitelně netušili. S přehledem jsme kontrolovali hru a v několika závarech snad SKGéčku pomáhali všichni svatí i nesvatí, kteří tlačili střely z našich holí mimo tyče branky modrých. Do půle se na výsledku již nic nezměnilo a skóre bylo tedy 3:1 pro nás.
Do druhé třetiny jsme tedy šli s dvoubrankovým náskokem. Obraz hry se prakticky nezměnil, stále jsme víceméně bez problémů kontrolovali hru a soupeř se do útočných akcí dostával jen zcela výjimečně. Naše herní převaha v těchto fázích zápasu kulminovala a před brankou soupeře jsme nezřídka roztáčeli takový „Kolotoč“, že by se za něj nemusel stydět ani Pavel Poulíček, blahé paměti moderátor humoristického pořadu se stejným názvem. Jak už to tak bývá, ve chvílích našeho největšího tlaku udeřil soupeř. Zdéna podběhl vysoký centr před naší bránu a za ním stojící forvard Gaudeamu v obtížné pozici šťastným plácnutím prostřelil Jelena podruhé. Čiliže komplikace.
Naše odpověď na sebe naštěstí nenechala dlouho čekat. Kuba šikovnou nahrávkou z rohu našel mezi kruhy zcela volného Andreje a ten nekompromisně doručil gólovou zásilku na místo určení – 4:2. Borci z Gaydeamu jsou však zvyklí nevzdávat se a bojovat až do posledního zdechu, což nám předvedli i v tomto měření sil. Po chaosu ve středu hřiště dohopsal balónek ke Standovi a tento původní profesí branař do něj pinknul tak vychytrale, že nasadil Jelenovi potřetí parohy a snížil náš náskok opět na hubený jeden gól. Aby té legrace nebylo málo, v zápětí si Zdeněček zahrál na Tomáše Řepku a učebnicově odhlavičkoval další z vysokých „nákopů“ SKG za naši obranu. Na fotbalových kolbištích by si za to jistě vysloužil potlesk tribun, ve florbale je však takovýto kousek odměněn 2ma minutami na hanbě a protivník tudíž dostal šanci hrát přesilovku. Naše eskadra se však ke hře v oslabení postavila jako praví misstři a aktivní hrou jsme modrým vůbec nedovolili dostat se do nějakého tlaku, neřku-li šance. Naopak, po bleskovém kontru jsme si s Bajgelem vyměnili míček a po jeho střele z jedničky již osazenstvo naší lavičky zvedalo ruce, rána však jen zaduněla o zadní mantinel. Na definitivní uklidnění jsme si tak museli počkat až do samotného závěru, kdy se Lukas po kombinaci s Tlumčou již nemýlil a mazaně upravil na konečných 5:3.
První vítězství v letošním nočníku, teda ročníku, přišlo na svět v porodních bolestech, což jsme koneckonců tak nějak i čekali. Počítají se však body a ty jsme shrábli všechny, no prostě jako normálně.