Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukmisstři - Saguaro Vesec 2.

21. 4. 2009

Sukmisstři vs Saguaro Vesec – 2.zápas : …možná přijde i Vesecká

 

 

 

Vážené čtenářstvo, vítejte ve Svijany tePlay-off Krupič Harcovské florbalové ligy ! Bohužel, první zápas série se Saguarem (další z nekonečné řady Vesců v HFbL) jsem musel vynechat kvůli přetrvávajícím problémům s erekcí, takže pera se chopil náš kapitán Suk, který nečekaně rychle zvítězil nad zrádnou ňoumonukleózou a mohl tak opět posílit naše Šiky. Jak již víte z jeho referátu, první osmifinálovou bitvu jsme vydřeli v poměru 15:1 a soupeř byl touto skutečností natolik deprimován, že místo hrdinného odboje i ve druhém zápase se jala významná část jeho osazenstva dát patrně přednost sledování zápasu Ligy Mistrů, ve kterém spoluhráči nehrajícího kapitána české Gambrinus reprezentace chodce Rosického přehráli Žlutou pugnerku. Tudíž proti nám nastoupilo pouze pět chlapíků do pole a jeden do brány. Naopak my jsme byli po velmi dlouhé době (konkrétně poprvé od prvního koka-kola) v kompletním složení.

 

 

 

Asi s vědomím jasné výhry z předčtrnácti dnů a citelného oslabení sestavy soupeře jsme tomu moc nedali. Nedá se říci, že bychom zápas vysloveně odchodili, ale nasazení a koncentrace nebyly na té správné úrovni. I tak jsme saguařany pochopitelně od začátku přehrávali a vytvářeli si šance, ovšem se zakončením jsme byli poněkud na štíru. Bezgólový stav změnil jako první Bajglis, po příhře tuším od Suka zpoza membrány. Mimochodem toto zakončení bylo pro nás ten večer signifikantní, neboť jsme podobným způsobem skórovali snad 4x. V obraně jsme však měli den otevřených dveří a tak se do šancí dostával i soupeř, který navíc dokázal sem tam gólově udeřit. Nejlépe se asi dařilo člověkovi s brejlema, který se ze zadní pozice občas prodribloval až k naší bráně a se Zdeňkem nás zaujal maník, který silně připomínal jednoho časově vzdáleného spoluhráče z jakéhosi fotbalového klání z harcovského umělého pažitu.

 

 

 

Po rozhárané první půli jsme vedli snad jen 5:3, což nebylo zrovna podle našich představ.

 

Dopláceli jsme zejména na kostrbatější souhru a haluzácké zakončení. Tak například Bajglis po sóle neuvěřitelně minul prázdnou kasu a moje lišácké voleje končily se železnou pravidelností někde v horních závitech modravé opony. Druhé dějství žádné velké herní zlepšení z naší strany nepřineslo, nicméně protihráči nebyli schopni našeho lemplovského rozpoložení výrazněji využít. Zajímavým gólem se prezentoval Zdenda, když klasickým golfákem od modré našel díru v postoji branaře, který se následně složil jako pověstný pytel brambor. Ještě nějakou tu trefu jsme přihodili a zaplašili tak byť i jen teoretické naděje soupeře na zvrat. Početné auditorium bylo již tradičně chladné jako psí čumákové a hulákalo pouze když se trefil soupeř. Světlou výjimkou byla (po)čestná předsedkyně nášho fajn-kľuba Miruška RopuŠutáková, která nás neúnavně povzbuzovala až do samotného konce, za což jí patří velký dick.

 

 

 

Zápas jsme vyhráli 8:3, ale žádná velká sláva to nebyla. Vítězství s nálepkou povinné nás poslalo do dalšího kola, kde si zopákneme loňské měření sil s bratránky z Misstrů. Nutno podotknout, že se na to už všichni velice těšíme !