Sukmisstři - FBC Květák2
Sukmisstři vs Květák : Poprask na záhoně
Před posledním zápasem ve skupině s kultovním týmem Květáku postihla náš tým fatální ztráta. Náš všemi milovaný a uctívaný kapitán a vůdce Suk onemocněl zkraje roku zákeřnou mononukleózou a jeho neocenitelné služby tak budeme postrádat po celý zbytek této sezóny :´( Z toho mače se nám navíc omluvil Izzi, který dal přednost jakémusi pochybnému hokejovému klání, a také Šimák, který se neomluvil pro jistotu vůbec. Takže jsme k zápasu nastoupili v pěti lidech a Kebabem v bráně. Naopak tým soupeře byl poměrně početný s hned dvojnásobným zastoupením (s)něžného pohlaví.
Po loňském výprasku (17:1) jsem očekával podstatně vyrovnanější zápas, ale to jsem se pěkně přepočítal. I v redukované sestavě jsme se do soupeře zakousli jako milovník zdravé výživy do syrového květáčku a před brankou zástupců z babiččiny zahrádky to permanentně vřelo. Zpočátku ještě držel prapor zeleninových nadějí v tomto zápase výtečný gólman, na kterého si v obrovských šancích nepřišli ani Lukas se Zdénou, nicméně když druhý jmenovaný po mém přistrčení po chvíli poprvé rozvlnil síť, rozjelo se to pravé rodeo. Kombinací a bleskovým pohybem po celém záhonu jsme rozebírali obranu soupeře do poslední šlupky a skóre začalo utěšeně narůstat. Zatímco my jsme předváděli v útočném pásmu hotové manévry, Pavel v bráně si mohl dát klidně šlofíka a z klimbající pohody ho párkrát vyrušil pouze jeden z protihráčů, který vystřelil pokaždé, když se dostal k míčku. Což bylo asi třikrát za poločas, navíc z uctivé vzdálenosti Takže jediným, kdo trochu prudil, byl rozhodčí Knížek, který se nejspíš rozhodnul, že nám bude pískat absolutně každý náznak hraní proti pravidlům. Po úvodní patnáctiminutovce byl stav asi 8:0.
Druhá půle začala z naší strany o poznání ležérněji. Pochopitelně při vědomí olbřímího náskoku snaha vstřelit gól krapet polevila a nemálo akcí končilo poněkud překombinovaně. Květáci však byli i nadále v útoku víceméně neškodní, i když přeci jen o něco škodnější, než v poločase prvém, ale skóre se celkem dlouho vůbec neměnilo. Signálem k zahájení dalších brankových dostihů se stala až přesilová hra cca.v polovině druhého dějství. Předcházelo jí vtipné vystoupení jednoho z hráčů soupeře, který si podle vlastních slov šel zahrát hlavně pro radost. Radost v jeho podání znamenala mimo jiné píchání hokejkou protivníkovi do žeber (Zdeněk potvrdí) a také faul na dvě minuty, po kterém zmíněný kolega nakvašeně odkráčel do kabin a po cestě si stihnul ještě zlomit hokejku o koleno. Ale to už je trochu jiný příběh. Každopádně následnou početní výhodu využil Čéřa nekompromisní bombou pod víko a zahájil další brankové obžerství. V následujících minutách do květáčí brány spadlo snad úplně všechno a skóre vystoupalo až na konečných 15:0. Nic na tom nezměnil ani závěrečný závar v našem brankovišti, při kterém Kebab epesním zákrokem potvrdil svou extratřídu a stal se tak patrně prvním gólmanem v historii Prt, který vychytal nulu v nějakém soutěžním zápase. Granulujeme, Pavle !
Základní skupinou jsme projeli jako nůž květákem a naše konečné statistiky vzbuzují respekt : 5 zápasů, 5 vítězství a skóre 47:8. Vzhůru do play-off !