Sukmisstři - Fbc 3411
Sukmisstři vs FBC 341 : Úvod ve velkém stylu
Při přátelsky přitepleném podzimu 2008 Harcovská florbalová liga již počtvrté otevřela svá stavidla a mezi účastníky samozřejmě nemohli chybět ani Sukmisstři, takto jeden z nejsledovanějších a bezpochyby také nejlepších týmů v této nekalé soutěži. I pro tento ročník jsme přichystali v kádru nějaké ty změny, co jsou život. Rozloučili jsme se s Tlumčou a do zaječích vzal i náš Lubošek, který radosti a strasti florbalové vyměnil za rodinný život sestávající z nákupů v Tescu a plození potomstva. Naopak v mančaftu jsme přivítali našeho kamaráda a spoluhráče ze Slavie Izziho a také Marka Čeřovského zvaného Čéřa, z kádru provinčního druholigového Campusu Jablonec nad Nisou. Další velkou posilu se nám podařilo ulovit na post gólmana. Novým (spolu)ochráncem sukmisstrovské svatyně se stal Pavel Donner, již od útlého dětství přezdívaný "Kebab".
Harcovka doznala několika změn, přičemž ta nejzásadnější se udála na manažerských postech, to když víceméně osvědčené duo BaTerka-Kopečák vystřídali jejich přisluhovači z let minulých - Krupič ještě s jednim klukem v kšiltovce. Hned první krok se nové dvojici ovšem podařil na výtečnou, lehce totiž poupravila hrací systém a zvýšila atraktivitu soutěže větším počtem zápasů v play-off a alespoň částečnou elminací žebrácké Elity B. My jsme byli nasazeni do čela skupiny C a k nám byli přilisování Triskáči, Wesec, FBC 341, Květák a Legen-dary.
Hned v prvním zápase nás čekal nad jiné neznámý tým FBC 341. Člověk už ale díky množství nasbíraných zkušeností většinou tak nějak dokáže soupeře odhadnout a stačilo pár chvil na place a pohledů na „rozcvičku“ na druhé půlce hřiště a o kvalitách protihráčů bylo celkem jasno. O správnosti svého úsudku jsem se přesvědčil hned v úvodních minutách mače, kdy bylo z obrazu hry zjevné, že nás čeká protivník, jehož hlavní ambicí je bránit, bránit a sem tam, když na to bude čas, taky bránit. S tímto přístupem jsme se však nesetkali poprvé a jako správní misstři svého řemesla jsme na něj samozřejmě uměli i zareagovat. Po několika minutách trvalého tlaku prolomil obranný val soupeře jako první Bajglis a kanonáda začala.
Hodně pěkná akce předcházela druhé brance, to když se opět Lukas uvolnil na středu a poslal poměrně prudký pas na křídlo Šimákovi. Semilský borec však dokázal své kvality a přihrávku z velmi obtížné pozice v plném běhu tečoval efektně pod břevno. Ještě vychutnávkovější byl gól číslo tři, při kterém Zdeněk s ležérností růžového partnera prokráčel přes půlku hřiště, udělal ze soupeřových beků kužely a předložil mi pas před prázdnou kasu. Mi kasa, su kasa a bylo 3:0. To by do půlky asi tak stačilo.
Zápas byl tedy už v poločase víceméně rozhodnutý a po přestávce pokračoval v poměrně poklidném tempu. Protihráči tak trochu rezignovali na urputnou defenzívu a náš místy exhibiční výkon bavil nevídaně zaplněné tribuny. Na tomto místě se prostě musím zmínit o kotli fanoušků, respektive fanynek, které vytrvale týrajíce své něžné hlasivky hnaly sukmisstrovskou legii vstříc dalším a dalším atakům. Samozřejmě jsme tak trochu tušili, že máme početnou základnu obdivovatelek, ovšem takto hlasité projevy přízně nás nemohly nechat chladnými, čehož důkazem budiž nejedny promočené trencle některých našich borců. Ovšem vraťme se nyní zpět na hřiště, kde jsme se notně střelecky činili. Bodově zářil Šimák, zářez na pažbu si připsal i Suky, který překonal nepřátelského gólmana tradičním golfákem, a gólově nejpotentnější byl nakonec novic Izzi, který konto soupeře zatížil hned třemi zásahy do černého. Prostě pohodovej zápas, s konečným skóre 9:1.
Vstup do soutěže se nám podařil na výtečnou a na rozdíl od nerváků z loňského ročníku jsme si zajistili vítězství a klidný průběh už celkem dost brzo. Divačky potěšili nás, my je…co víc si přát ?