Sukmisstři - Best of Bambus
Sukmisstři vs. Best Of Bambus : Tragédie o třech dějstvích
Ántré :
Bitva semifinálová velký ševel a ohlas již dopředu způsobiti jala se, neboť nepřátelské tábory dva nad jiné legendární v ní střetnouti se měly – mladé pušky z klanu Best of Bambus nás, lordy Sukmisstry, k souboji vyzvati ráčily. Tribuny lidem po okraje samotný zaplněny byly a hlahol veliký po celou dobu zápasu konání vznešenou klenbou haly vévody Vozáka nesl se. Pojďme se podívati teď, jak celá událost grandiózní odvíjela se.
Zahájení :
Bezbrankový stav možná až nečekaně rychle změniti se ráčil, to když Zdeněk, rek náš udatný, poněkud obranné šiky soupeře překvapil a nepříliš prudká střela jeho k bambusové tyči zapadnouti jala se. Zápas tedy v okamžení tom pořádný náboj obdržel a místo taktických manévrů nezáživností oplývajících se oba týmy do ofenzivní hry bez zábran pustily. V sedmé minutě do krajnosti elektrizující atmosférou nabitého zápasu Šimák za katr poslán jest, prohřeškem jeho byloť sekání. Několik vteřin pouhých pak strávil tam, když výrostkům bambusovým standardní situaci rychlostí pádícího oře proměniti podařilo se a naše obrana ve stavu zkoprnělém vyrovnání pouze přihlížeti mohla. Odpověď naše však dlouho na sebe čekati nenechala. Kapitán náš, pán ze Součku, k nekompromisní ráně z dálky napřáhnouti se jal a jeho střela kýmsi v davu před bránou tečovaná na konstrukci brankové seshora zatančila. Nečekaje na dopad její na zem, vyrazil jsem kupředu s instinktem vlka po pachu krve běžícího a máchnutím hole své do svatyně z bambusu míček jsem dopravil.
Střední hra:
Zápas v tempu dechberoucím pokračoval a přes poctivou práci směrem dozadu družstev obou nemálo příležitostí ke vstřelení branky na straně jedné či druhé objevilo se. Z řad protivníka kapitána Majora vyzdvihnouti potřeba jest, který s razancí největší na branku naši pálil, bohu díky střeleckým štěstím ten den oplývati neráčil. Jak čas soupeření kupředu ubíhal, byli nuceni sokové naši ještě více do ofenzívy tlačiti se a nám šancí k protiútokům smrtícím čím dál více skýtalo se. V situaci jedné takové Zdeněk u mantinelu protivníky dva udolal a rytíři Lukasovi na podnosu stříbrném nabídku která odmítnouti nešla servíroval – 3:1. Přes možnost ke skórování nejednu do konce poločasu výsledek již změněn nebyl a proto za stavu více než příznivého my nohám svým po námaze fyzické odpočinouti nechat mohli. Ani chvil mnoho od zahájení poločasu druhého uplynouti v dál nestačilo, když radost naše ještě o kus větší povyrostla. Staloť se tak po přistrčení míčku od Zeleného rytíře a děčínské páže Tlumča zápěstím způsobem kompromis neznajícím švihlo a střelou tou již o tři branky náskok náš navýšilo. To již rozdíl znatelný ve skóre skýtalo a možná uspokojení až přílišné na hole naše přineslo, takže útočná vřava před brankou protivníka od chvíle té k vidění příliš nebyla. Tak to platilo po dlouhé a dlouhé minuty další…
Kolaps :
Čas ubíhati rychlostí velkou se nyní jal a i když reci bambusoví na poli bitevním zřetelnou převahu získávali a k míčku nás příliš pouštěti neráčili, o nějakém souvislejším tlaku s řadou šancí spojeném hovořiti nedalo se. Až v momentě tom, kdy do konce nějakých minut osmero chyběti mohlo, válečná štěstěna na soupeře také usmát ráčila se. To když kopiník Tržil v souboji u mantinelu šmudlu našeho předčil, ve velké rychlosti kol něho přehnal se a přesně do horního růžku svatyně Viktorovy zalícil. Snížení toto jakoby soka již umdlévajícího živou vodou pokropiti jalo se a ten nás do kleští bambusových sevřel. Za mžik ten oka se opět po kombinaci sáhodlouhé v útoku postupném Štěpánek ze Štěpánku k míči na hranici brankoviště našeho dostal se a na pokusy dva ho do sítě poslal. Situace válečná býti kritickou začala a proto kapitán náš Suk k oddechovému času sáhnouti odhodlal se. Ovšem snaha naše hru a především sebe uklidniti zcela vniveč přišla, když již za devadesát vteřin pouhých opět Štěpánek střelou šťastnou, či spíše nahozením z dáli převeliké, které však Viktorovu zraku ostříže skryto v chumlu před brankou zůstalo skóre na 4:4 dorovnal. Ani to želbohu všem ranám osudu konec nebyl, již za minutu tu krátkou výhonci bambusoví standardní situaci za naši bránu rozehráti ráčili a nepokrytý šermíř Kujan pomocí černé magie a triku twister-show svůj tým poprvé do vedení dostal. Na obrat v průběhu zápasu tento kardinální Bambus pouhých minut patero potřeboval, pět minut během kterých nám 4 údery smrtelné jak bodnutí škorpióna zasadil. Stále však konec zápasu ani událostem dalším nebyl ! Vyvrcholení tohoto klání urputného v průběhu značně hektickém událo se. Ponejprv Suk rudě již vidící v souboji u mantinelu jednoho z Bambusáků na výlet ze hřiště obloukem poslal a dvě minuty trestu po zásluze vyfasoval. Výhoda jednoho muže v poli pro soupeře však trvání dlouhého neměla a za přestupek proti pravidlům sudím do šatlavy Tržil deportován být musel. To již zápas neodvratně ke svému závěru chýlil se a přesýpací hodiny núprosně čas náš na branku vyrovnávací ukrajovaly. Lukas odpovědnost hlavní na bedra svá podvakráte vzal, ale míček z hole jeho vždy o chlupů málo svatyni protivníka minul. Ještě vteřinky před závěrem úplným šik bambusový o dalšího muže oslaben jest, ovšem ani zápletka tato nic již na skóre konečném změniti sto nebyla. Závěrečný klakson jako trumpeta posledního soudu bez milosrdenství vzduch proříznouti musela a konec definitivní nadějím našim na klání finálové vystavila. I když zármutek náš pak převeliký byl a smutek hrdé čelo sukmisstrovo na chvíli zahalil, útěchou drobnou nám budiž, že mač tak vzrušující atmosférou i kvalitou těžko přetěžko rovného sobě kdy hledati bude.