Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sukmisstři - Antiflóčko

16. 1. 2010

Univerzální Vozák

 
Jak již víte z minulého dílu, herní systém Harcovky nabral na objemu a prošel lehkou perestrojkou a to zejména díky doslova lavině nových mančaftů, které zatoužily zahrát si tuto sledovanou soutěž a poměřit své schopnosti s legendárními týmy typu Sukmisstři. Jedním z takových bažantích mužstev (pokud mě paměť neklame, tak díky Kačus částečně i ženstev) byla též eskadra nesoucí prapodivný název „Antiflóčko“.

 

Přiznám se, že tentokrát jsme nečekali zdaleka tak tuhý odpor jako v prvním zápase a už dopředu můžu myslím prozradit, že naše neočekávání se do puntíku vyplnilo. K zápasu byl již tentokrát plně připraven a tradičně nažhaven Izzi a také Zdeněk, který se posunul na beka místo chybějícího Dana. Čertvíproč nedorazil ani Lubo a absenci si vybral i Vesy, který se den předtím na plesu společensky unavil a bez klobouku bos natloukl si nos tak výrazně, že nemohl zasáhnout do tohoto zápasu. Chvíli jsme si pohrávali s myšlenkou nastoupit v šesti v poli a bez gólmana, jako svého času při historické nakládačce Drutěwě, ale tento nápad odvál Marty, který se vzdal své pozice útočníka, vklouzl do smradlavé erární výzbroje a suverénně se ujal role strážce doupěte Sukmisstrů.

 
Od úvodního hvizdu bylo zjevné, že tenhle soupeř nám příliš problémů dělat nebude. Kanonádu zahájil Zdeněk svojí osvědčenou střelou na bližší tyč, kterou gólman padající jako šraňky na přejezdu neměl šanci zadržet. Skóre začalo brzy utěšeně narůstat a davy skandujících diváků se mohly těšit z našich vychytralých kombinací až do kuchyně, vymazlených kliček pojď sem kam jdeš a vycizelovaných střeleckých pokusů trhajících nepřátelské sítě jako poslanci ČSSD úsporný balíček Eduarda Janoty.

 

Gólové dostihy v našem týmu se odvíjely výhradně pod kuratelou trojice Bajglis-Izzi-Ládin, přičemž, pokud mě mé anály neklamou, Lukáš skóroval hned 5x, já s Izzim jsme si pak připsali po čtyřech zásazích. Uvidíme, jak to sesumírovali Krupičovi pohunci na časomíře. Naopak ve stadiu těžkého nezájmu se nacházel jindy neústupný hecíř a kardiak Suk, který celý zápas pojal spíš jako vycházku po nedělním obědě.

 
S blížícím se závěrem upadala naše obranná hra do hibernace a jinak prakticky neškodný soupeř začal vystrkovat tva-růžky. V několika případech se antiflóčkaři dostali do vyložené gólové šance, ovšem díky Martyho brilantnímu výkonu na hranici sebeuspokojování, pardon sebeobětování – i Vesy by se mohl lecčemus přiučit :) – zůstalo naše konto inkasovaných branek čisté jako árijská rasa. Poslední trefu v zápase zaznamenal Šimák a konečně tak protrhl panenskou blánu na svém do té doby neposkvrněném střeleckém účtu.

 
Konečný výsledek 15:0 v tempu populárního keňského běžkaře Philipa Boita na Mistrovství světa v klasickém lyžování. Zastříleli jsme si, zakombinovali, přidali kotel kanadských bodů a hlavně objevili ve svém středu hráče, který bez problémů zastane jakýkoliv post. Marty, právem ti náleží titul Univerzální Vozák !